Léto a rizika infekčních onemocnění
Jedná se o soubor onemocnění, které také někdy označujeme jako onemocnění z potravin.
Alimentární onemocnění rozdělujeme na infekce a otravy. Otravy poté ještě dělíme na toxoinfekce a intoxikace.
Infekce – je nakažlivé onemocnění vyvolané nakažlivým (patogenním) mikroorganismem (baktérií, virem), přenáší je nakažený člověkem nebo zvířete. Infekce je často provázena horečkou. Otrava – je chorobný stav našeho organismu, který je vyvolaný přítomností nějakého jedu v našem těle.
Alimentární infekce jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou nebo vodou dostávají do trávicího ústrojí člověka, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění. Velmi často se mluví o tzv. „nemoci špinavých rukou“, protože se přenáší tzv. fekálně – orální cestou – tj. špinavýma rukama přímo do úst.
Toxoinfekce jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou nebo vodou dostanou do trávicího ústrojí člověka, kde se sice nemnoží, ale uvolňují v našem střevě jedy tzv. endotoxiny. Tyto endotoxiny potom působí na sliznici střeva a vyvolají onemocnění.
Intoxikace (enterotoxikózy) jsou onemocnění, která si způsobíme tím, že sníme potraviny, ve kterých se pomnožily bakterie, které do jídla uvolnily své jedy tzv. exotoxiny. Těmito jedy se po snězení příslušných potravin otrávíme. Tato onemocnění tedy nejsou přímo přenosná z člověka na člověka.
Toto rozdělení nám pomůže lépe pochopit opatření, pomocí kterých se budeme proti těmto onemocněním chránit.
Mnohé
z těchto nemocí v našich podmínkách už sice téměř neznáme, avšak s
rozvojem cestování a jeho narůstající oblibou si je můžeme přivézt jako
nemilý suvenýr z dovolené.
Infekce (alimentární)
Onemocnění bakteriálního původu:
Břišní tyf – touto nemocí můžeme onemocnět pokud se setkáme s nakaženým
člověkem, sníme nakaženou (tzv. kontaminovanou) potravinu nebo vypijeme
kontaminovanou vodu. K šíření nemoci přispívá špatný stav studní a
vodovodů, do kterých se mohou dostat odpadní vody kanálů či žump. V
České republice se toto onemocnění vyskytuje velmi zřídka. Zcela běžně
se však toto onemocnění vyskytuje v zemích jako je například Střední
východ, Egypt, Asie, ale i Středomoří. V těchto zemích musíme tedy
dodržovat patřičná hygienická opatření (viz dále), abychom se
onemocnění vyvarovali. Paratyf – tato nemoc je velmi podobná nemoci
předchozí, také se spíše než u nás se vyskytuje v cizině (např. na
Arabském poloostrově, v Indii, Číně či Vietnamu). Bacilární úplavice -
je přímo ukázkovým příklad tzv. nemoci špinavých rukou, patří mezi
nejnakažlivější střevní infekce. Vyskytuje se zejména v kolektivech se
sníženou úrovní hygieny. Nakazit se jí můžeme od nemocného, či požitím
kontaminované potraviny nebo vody. Výskyt tohoto onemocnění v ČR není
příliš častý, ale opět si ji můžeme odněkud přivézt.
Akutní průjmová onemocnění bakteriálního původu – původcem je jakákoliv
bakterie, která se zcela běžně vyskytuje v našem střevě (lidské střevo
je osídleno mikroorganismy, které se podílejí na našem trávení). Jedná
se opět o nemoci špinavých rukou, (tzn. že se přenáší tzv. fekálně –
orální cestou – tj. špinavýma rukama přímo do úst), nakazit se můžeme i
z kontaminovaných potravin či vody.
Cholera – od nejstarších dob se cholera vyskytuje v Indii. V České
republice se toto průjmové onemocnění vyskytuje jen velmi zřídka, v
poslední době si je však přivezli jednotlivci právě ze svých cest po
Indii či Thajsku.
Tomuto onemocnění se lze, při pobytu v zemích, kde se endemicky
(místně) vyskytuje, vyhnout především dodržováním obecných hygienických
zásad. Navíc se doporučuje nejíst pokrmy z mořských živočichů,
nejsou-li řádně tepelně upraveny a musíme být opatrní při používání
ledu do nápojů, neboť původce této infekce může přetrvávat v ledu až 6
týdnů, pokud byl vyroben z vody, která byla kontaminována.
Onemocnění virového původu:
Hepatitida (žloutenka) typu A – přenáší se fekálně-orální cestou,
zdravý člověk se nejčastěji nakazí špinavýma rukama, nebo
kontaminovanou vodou a potravinami. Během nemoci, která trvá 2 až 4
týdny, trpíme nechutenstvím, zvracíme, jsme unavení, bolí nás klouby a
svaly, později se nám zabarví oční bělmo dožluta a máme tmavou moč.
Toxoinfekce
Salmonelózy – příznaky tohoto velmi rozšířeného onemocnění jsou
nevolnost, zvracení, bolesti břicha, horečka, a průjmy. Salmonely se
vyskytují ve střevním traktu zvířat. Jejich velkým rezervoárem
(zdrojem) je drůbež (maso, vejce). Riziko onemocnění je tedy velmi
vysoké pokud jíme nedostatečně tepelně zpracovanou drůbež, nakazit se
však můžeme i masem vepřovým a vejci. Salmonela se varem ničí, důkladné
tepelné zpracování je tedy dostatečnou ochranou. Velký pozor bychom
měli dát na tzv. druhotnou kontaminaci. To znamená že již tepelně
opracované maso by nemělo přijít do styku s masem syrovým například
dobře propečené kuře bychom neměli porcovat na tom samém prkénku na
jakém jsem jej zpracovávali za syrova. Maso tímto totiž zpětně
kontaminujeme a nakazíme sebe a většinou i své blízké. Druhotná
kontaminace salmonelou je daleko častější než nakažení se přímo
nedokonalou přípravou stravy!!!
Kampylobakteriózy – velmi časté onemocnění velmi podobné salmonele.
Příznaky jsou zvracení, bolesti břicha a průjmy. Velkým rezervoárem
kampylobakterů je drůbež. Nejčastěji vzniká opět druhotnou kontaminací,
takže pro něj platí ta samá pravidla jako je tomu v případě salmonelóz.
K tomu, aby se člověk nakazil a onemocněl, musí dostat tzv. "infekční
dávku", t.j. určité množství mikrobů. Například v případě salmonel se
toto množství odhaduje na desetitisíce bakterií. Tempo množení salmonel
je značně rychlé - např. v letních teplotách se předpokládá, že z jedné
salmonely se za 20 minut vytvoří dvě. To znamená, že při tomto tempu z
jedné salmonely, za uvedených letních podmínek, vznikne za 8 hodin 17
milionů salmonel a za 12 hodin dokonce 70 miliard salmonel. Při nízkých
teplotách se však bakterie nemnoží a při vysokých se ničí. Uvádí se, že
ke zničení například právě salmonel postačí teplota 70 °C. Teplota, ale
musí proniknout celou potravinu!
Intoxikace
Stafylokoková enterotoxikóza – původcem tohoto onemocnění - otravy jsou
toxiny produkované tak zvaným zlatým stafylokokem. Tato bakterie se
vyskytuje zcela běžně v našem okolí a asi 30% až 40% lidí jsou jeho
nosiči. Onemocnění má velmi nepříjemný průběh trpíme velmi silným
zvracení, křečemi v břiše, bolestí hlavy a průjmem, teplota nebývá.
Onemocnění i přes velmi nepříjemný průběh trvá většinou jen jeden den
(24 hodin). Hlavním zdrojem nákazy jsou jídla, která byla připravena
nakaženým člověkem – nosičem, obzvláště pokud byla po jejich přípravě
(například uvaření) nevhodně skladována.
Mnoho
otrav z jídla způsobují i další bakterie (jako je například Bacillus
cereus), které produkují toxiny. Otrava vzniká po konzumaci hotových
jídel, která nebyla snědena ihned po jejich uvaření a dále nebyla
vhodně skladována (například měla být uložena do ledničky a přitom
zůstala skladována při pokojové teplotě – bakterie se tedy v jídle
mohly pomnožit a vytvořit toxiny).
Jaká je prevence alimentárních nákaz?
• v letním období bychom měli dávat přednost jídlům, která jsou tepelně
upravována, a to za použití dostatečně vysoké teploty a měli bychom je
konzumovat ihned po uvaření,
• pokud konzumujeme jídla, která se již dále tepelně nezpracovávají a
která snadno podléhají zkáze (např. měkké salámy, paštiky, tlačenky,
majonézové saláty, různé cukrářské výrobky) měli bychom je sníst ihned
po přípravě nebo po koupení nebo je do doby konzumace uskladnit v
ledničce,
Vzhledem k tomu, že všechny nákazy z této skupiny se vylučují stolicí
nemocného člověka (případně nosiče nemoci) nebo zvířete a šíří se i
rukama, vodou a potravinami, platí pro prevenci i tyto následující
důležité zásady:
• po každém použití WC si vždy důkladně umýt ruce, stejně tak jako před jídlem nebo před přípravou jídla,
• nepožívat vodu z neznámých zdrojů (to se týká i vody v potůčcích, např. v horách),
• zeleninu a ovoce, které neloupeme, před jídlem důkladně omýt.
Opatření cestovní medicíny
S mnoha z uvedených onemocnění se setkáme spíše na dalekých cestách po
zemích se špatnou úrovní hygieny. V České republice je jejich výskyt
mnohem menší či výjimečný.
Cestujeme-li do některé z exotických zemí, mě-li bychom si zjistit jaká
onemocnění se zde vyskytují a jak se proti nim chránit (očkování,
hygienická pravidla).
Všechny tyto informace získáme na zdravotních ústavech, které se
nachází v každém krajském městě, jejichž pobočky však zpravidla bývají
i v ostatních větších městech jednotlivých krajů. Dalším zdrojem
informací jsou i oddělení cestovní medicíny.
K základním hygienickým pravidlům, která je třeba dodržovat během cest patří tato:
• Pít vodu a nápoje jen z originálních obalů (plastikové láhve, plechovky).
• Tuto vodu používejte i k čištění zubů.
• Nepijte nápoje k jejichž zchlazení jsou použity kostky ledu vhozené dovnitř.
• Nápoj si raději ochlaďte vložením do nádoby s ledem, pozor však na
znečištění hrdla láhve či místa nádoby, ze které budete pít tak, aby se
nedotýkalo úst.
• V místech, kde si s hygienou moc velké starosti nedělají raději
nejezte mořské produkty, různé saláty, oloupané ovoce a tepelně
neupravenou potravu.
• Zapamatujte si: vše by mělo být uvařeno, propečeno nebo by to mělo jít oloupat!
2. Zoonózy
Další skupinou nákaz, kterými se můžeme nakazit především v létě, jsou nákazy přenášené zvířaty a které lze přenést na člověka.
Mezi tato onemocnění patří především vzteklina, klíšťový zánět mozku,
lymeská borrelióza a leptospirózy. Každé z těchto nemocí se lze účinně
bránit.
Vzteklina
se může přenést na člověka slinami nemocného zvířete, pokud se dostanou
do krve člověka, tedy při pokousáni nebo případně poškrábání tímto
zvířetem. Závažnost vztekliny spočívá v tom, že se jedná o infekční
onemocnění, které je ve 100 % smrtelné.
Vzteklina se sice od roku 2002 v ČR nevyskytuje, ale její výskyt je
dosud běžný v Jihovýchodní Asii, Africe a Americe. Aby nedošlo k
přenosu je třeba zabránit případnému poranění to je vyhýbat se hraní si
s neznámými zvířaty, zejména pokud se chovají jinak, než je pro ně
přirozené.
Dojde-li však přesto k poranění, pak je třeba ránu co nejdříve a
důkladně vymýt mýdlovým roztokem nebo alespoň vodou. Snažit se zjistit
majitele zvířete, aby bylo možno zvíře nechat vyšetřit veterinářem;
jedná-li se o zvíře neznámé, které uniklo, pak je nutné co nejdříve
zahájit očkování, které jako jediné může zabránit vzniku onemocnění
(je-li ovšem podáno včas). Vždy je nezbytné vyhledat okamžitou pomoc
lékaře!
Nákaza
klíšťovým zánětem mozku a lymskou boreliózou mají společnou cestu
přenosu – přenáší se na člověka klíštětem. V případě klíšťového zánětu
mozku jde o nákazu tzv. endemickou, tzn. že nakažená klíšťata se
vyskytují jen v některých oblastech.
V případě druhém klíšťata, která přenášejí borelie, se mohou vyskytovat
kdekoliv. Riziko vzniku nákazy roste přímo úměrně s dobou sání klíštěte
na člověku.
Hlavním opatřením, směřujícím k ochraně před těmito nákazami, je nosit
vhodný oděv zakrývající valnou část těla a zamezit přisátí klíštěte
použitím vhodného repelentního (odpuzujícího) přípravku, jaký lze běžně
koupit v drogeriích.
Po návratu domů je namístě prohlídka těla a případně přisáté klíště odstranit a místo přisátí vydezinfikovat.
Účinnou prevencí klíšťové encefalitidy je očkování.
Leptospirózy
jsou horečnatá onemocnění, přenášená především hlodavci, kteří původce
této nákazy, leptospiry, vylučují stolicí nebo močí.
Člověk se pak může nakazit, pokud přijde do styku s věcmi,
kontaminovanými výkaly hlodavců. Nakazit se tak můžeme například vodou
při koupání, při pití vody z nezajištěných zdrojů, ale také i infekčním
aerosolem, například při spaní ve stohu, kde mohou být těla uhynulých
nakažených hlodavců apod.
3. Ostatní
Sexuálně přenosné choroby - sem patří HIV/AIDS a klasické pohlavní nemoci.
Nejúčinnějším způsobem ochrany je dodržování zásad již mnohokrát
vzpomínaného "bezpečnějšího sexu" (nezapomínat na kondom!), což platí
jak u nás, tak při pobytu v cizině.
Tetanus – díky očkování je jeho výskyt v České velice řídký a vzácný, nicméně původce tetanu, bakterie Clostridium tetani, se v půdě stále samozřejmě vyskytuje. V letním období, kdy mohou být četnější zranění, je proto třeba i na tuto nákazu myslet. V případě, že se zraní nedostatečně očkovaný člověk, je při při ošetření nutno toto očkování doplnit. Je proto třeba si zkontrolovat termín posledního očkování proti tetanu a případně se nechat přeočkovat. Přeočkování se běžně provádí v intervalu 10 – 15 let. Termín posledního přeočkování doporučujeme zkontrolovat i před cestou do zahraničí.
Blíže o očkování a doporučeních před cestou do zahraničí na webových stránkách Centra cestovní medicíny (http://www.medpharm.cz/ccm/index.html)